Obsah
Boson Z
Existují tři druhy výměnných částic odpovídajících za slabou interakci (říká se jim také částice-nosiče interakce): nabité W+, W- a neutrální Z0. Částice Z vznikají při srážkách protonů na LHC různými způsoby. Ty jsou ukázány v následující galerii obrázků. Pro lepší názornost jsou k tomu použity Feynmanovy diagramy. S těmi se můžete blíže seznámit zde.
Rozpad bosonů Z
Boson Z je těžký (91,2 GeV/c2, zhruba stokrát těžší než proton) a rozpadá se bezprostředně poté, co vznikl. Může se rozpadat mnoha různými způsoby, a i když se později soustředíme jen na dva z nich, nyní si něco povíme o rozpadech Z obecně. Nejdůležitějším faktem je to, že Z je elektricky neutrální, takže součet nábojů jeho rozpadových produktů musí být nulový. Elektrický náboj se v přírodě zachovává. Jsou tedy následující možnosti rozpadu:
- V 10% případů se Z rozpadá na pár nabitý lepton-nabitý antilepton. Těchto párů existují tři typy - elektron-pozitron, mion-antimion a tau-antitau. Každý pár vzniká se stejnou pravděpodobností.
- Ve 20% případů se boson Z rozpadá na páry neutrálních (tj. s nulovým elektrickým nábojem) leptonů a antileptonů, totiž na páry neutrino-antineutrino. Náš detektor je není schopen zaznamenat, protože téměř s ničím neinteragují. Jsou tedy pro nás neviditelná a jediný způsob, jak je "vidět", je změřit, že po srážce chybí v celkové bilanci energie nebo příčná hybnost (protože víme, že energie i příčná hybnost by se při srážce měly zachovávat).
- V 70% případů vzniká pár kvark-antikvark. Ty se v detektoru projeví jako spršky částic zvané "jety".
Události s párem elektron-pozitron nebo mion-antimion, jaké jsou znázorněny těmito dvěma diagramy, představují v našich datech signál. Jednoznačně svědčí o tom, že v dané události existoval po velice krátký okamžik boson Z. Všechny ostatní typy událostí je třeba zařadit mezi pozadí. Různým typům událostí, které přispívají k pozadí, je věnována tato poslední galerie obrázků.
Události tvořící pozadí
Při srážkách protonů mohou vznikat nejenom bosony Z, ale například také boson W nebo top kvark. Tyto částice se také rozpadají okamžitě po produkci, protože i ony jsou velmi těžké. Máme-li odlišit například událost se Z (signál) od události s produkcí W, je třeba zabývat se způsoby rozpadu oněch
ostatních částic. To lze snadno uskutečnit s pomocí Feynmanových diagramů:
Nyní nastal čas procvičit si identifikaci událostí s programem HYPATIA.