Možnost 1 (elektron) je správně. Možnost 2 (pozitron) je špatně. Zda jde o elektron nebo pozitron se pozná podle znaménka před hodnotu PT. PT částice z této události, jejíž stopa je zobrazena červeně a jež doletěla jen do elektromagnetického kalorimetru, má záporné znaménko. Je to tedy záporně nabitý lepton, jenž se zastavil v elektromagnetickém kalorimetru - jinými slovy elektron.
Možnosti 3 a 4 (mion nebo antimion) nejsou správně, protože zde není 'viditelná' částice, která by vznikla ve srážce proton-proton a doletěla až do mionových komor.
Možnost 5 (foton) není správně, protože není vidět žádná energie uložená v elektromagnetickém kalorimetru, jíž by neodpovídala dráha v dráhovém detektoru.
Možnost 6 (neutrino) je správně. Neutrino vzniklo současně s elektronem (přesněji řečeno jde v daném případě o antineutrino, ale to v tomto měření nepotřebujeme rozlišovat). Odneslo část celkové hybnosti a opustilo detektor, aniž zanechalo jakýkoli záznam. Můžeme se o něm dovědět jedině z měření nerovnováhy v celkové energetické bilanci. Charakterizuje ji veličina MET (v podstatě chybějící příčná hybnost) ve směru, ve kterém neutrino opustilo detektor. Její hodnota v tomto případě (42 GeV) je dost velká na to, aby skutečně mohlo jít o neutrino vzniklé společně s elektronem.
Možnost 7 (jety) není správně. Nepozorujeme žádné skupiny společně letících částic.
